Karol Schneider napísal:Raymond Franze nebyl ve vyboru, ktery v 50 letech resil preklad Bible Noveho sveta a nevim o tom, ze by se v tebou uvadene publikaci o teto veci blize zminoval. Kazdopadne nazor muze mit kazdy jaky chce. I v tom tvem odkazu na wikipedie je hezky ukazana i zcela neopravnena kritika spravne prelozenych casti Bible, ktere prave diky prekladu Noveho sveta davaju smysl a hodne znalcu v oblasti prekladani textu Bible se vuci prekladu SJ vyjadrilo pochvalne.Guy napísal:Celkem pěkné zhodnocení překladu NSSP je na wikipedii:Karol Schneider píše:
Preklad SJ je zcela jiste jeden z nejlepsich prekladu, ktery ... dava opravdu smysl ...
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99ek ... sv%C4%9Bta
Mikime, není třeba se přetahovat, na úrovni našich znalostí, o přesnost překladu, udělali to již odborníci.
Jinak na internetu je volně k dispozici kniha Raymonda Franze "Krize svědomí", jde o bývalého člena vedoucího sboru, kde je také uvedeno hodně faktů ohledně překladu a přiznání, že nikdo z čelných představitelů biblické jazyky neovládal.
Prekladat text tak aby bylo do neho vnaseno pozdejsi odpadlicke krestanske uceni o nesmrtelne lidske dusi zijici po smrti, o pekle a o trojjedinem bohu a dalsich nebiblickych naukach je zcela jiste praktikou tech, co kritizuji preklad SJ, ze v teto veci jednali cestne a tohle jejich zamerne falsovani textu Boziho slova nenapodobili, ale pouzili presne ty vyrazy, ktere jsou pouzite v puvodnich rukopisech a nijak ani neodporuji kontextu a dalsimu uceni Boziho slova Bible. Neni zapotrebi prekladat Bibli nesmyslne tak, aby do ni nekdo nasilu natlacil treba nauku o trojjedinem bohu, kde toto uceni nikdy nebylo soucasti rannich krestanu, ale se stalo ucenim krestanskych odpadliku kontrolovanych svetkou moci rimskych cisaru a smerovalo i k zaneseni modlarstvi a uctivani demonu do uceni krestanu. Vice pochopis po peclivem prestudovani techto odkazu, kde ani jeden z nich neni od Svedku Jehovovych.
Verše 1. Jan 5/7,8 - vsuvka do Písma nebo původní text? (vsuvka zapsana do textu Bible az kolem roku 380 n.l. a drive nez v roce 360 n.l. tam ani byt zapsana nemohla, lebo v teto dobre jeste takto definovene uceni o bohu neexistovalo a zcela jiste ho neucil Jezis Kristus ani zadny z jeho uceniku a apotolu, ktere on sam vyucovl a ktery se pod inspiraci Boziho ducha podilali na sepisovani spisu co jsou i dnes soucasti NZ)
https://goo.gl/Gn7DdV
Toto pozdejsi uceni o trojjedinem bohu poprve definoval az ucenec Atanas az kolem roku 360 n.l. v serafinovych listech (tohle uznava i RKC). Spocatku byl Atanas z Alexandrijskej egyptske skoly (ovlyvnene i Egyptskou teologii o trojjedinem bozstvi) podporovany i pohanskym rimskym cisarem Konstantinem I. Velikym (Nicejsky koncil 325 n.l. - v teto dobe stale jeste ctitel slunecniho boha SOLA a dalsich rimskym bohu) pozdeji tim samym cisarem, co byl pozdeji pokrtenym Arianskym ucitelem a starsim Eusebiem z Nikomedie poslal Atanase do vyhnanstvi misto Arianskych vericich krestanu, kterych povolal zpatky.
Vice o historii vzniku nebiblicke nauky o trojjedinem bohu a jeji nasilnem prosazovani a snahach reformatoru ji z krestanskeho uceni odstranit se dozvis i zde.
Je učenie o trojici pravdou o Bohu? 1. časť
https://goo.gl/Ekv4Bp
Odporuje učenie o trojici Biblii?
https://goo.gl/SK4hrn
Odvahu SJ tedy chvalim, ze dokazali i text Bible ocistit od pozdejsiho krestanskeho odpadlickeho uceni, co nikdy nebylo soucasti uceni rannich krestanu prave tim, ze text prekladali poctive a brali v uvahu i vyznam jednotlivych slov k dane dobe - prikladem je treba recke slovo stauros, ktere zcela jiste nebylo prekladane jinak nez jeden kus dreva, ale nikdy nebylo prekladano jako kriz. To sama plati i o obnoveni pouzivani Boziho jmena v reckem textu, kde se tohle bezne delalo jeste minimalne do 2 az 3 stoleti - dukazem je i do rectiny prelozen hebrejsky text septuaginty, ktery bezne pouzivali i krestni v 1 stoleti jeste se zapsanym Bozim jmenem JHVH a stejne tak ho pak prekladali i do reckych textu. Nemeli zadny duvod Bozi jmeno zamlcovat, lebo se stali novym zmluvnym narodem nesouci Bozi svate jmeno, tak jak jim v minulosti byl telesny Izrael, ktery selhal v obhajobe a posvecovani Boziho jmena stejne jak pozdeji odpadlicky krestani vnasejici do uceni krestanu nebiblicke uceni o trojjedinem bohu.
"14 Simeon obšírne rozprával, ako Boh po prvý raz obrátil svoju pozornosť na národy, aby z nich vybral ľud pre svoje meno. 15 S tým sa zhodujú slová Prorokov, ako je napísané: 16 ‚Potom sa vrátim a znovu vybudujem Dávidov prístrešok, ktorý padol, znovu vybudujem jeho trosky a opäť ho postavím, 17 aby tí, ktorí zostávajú z ľudí, vážne hľadali Jehovu spolu s ľuďmi zo všetkých národov, ľuďmi, ktorí sa nazývajú mojím menom, hovorí Jehova, ktorý koná tieto veci 18 známe oddávna."
(Skutky 15 kap.)
...Verše 1. Jan 5/7,8 - vsuvka do Písma nebo původní text? (vsuvka zapsana do textu Bible az kolem roku 380 n.l. a drive nez v roce 360 n.l. tam ani byt zapsana nemohla, lebo v teto dobre jeste takto definovene uceni o bohu neexistovalo a zcela jiste ho neucil Jezis Kristus ani zadny z jeho uceniku a apotolu, ktere on sam vyucovl a ktery se pod inspiraci Boziho ducha podilali na sepisovani spisu co jsou i dnes soucasti NZ)
https://goo.gl/Gn7DdV
Ačkoliv nejsem zastánce trojice, souhlasím s odkazem, který tvrdí, že ta věta byla podle Jana Kalvína uvedena v roce 120 n. l. u Syrských misionářů, a od nich pak ji měli Valdénští ve své Bibli, znovu opakuji odkaz:
http://www.chick.com/ask/articles/1john57.asp
a již v roce 200 n.l. napsal Tertulián "a ti tři jedno jsou", odkud to měl?
http://husitstvi.cz/clanky/clanky-4/sti ... m-prazsky/
Pojem „trinitas“ (trojice) poprvé uvedl latinsky píšící křesťanský teolog Tertullianus (narozen kolem r. 150 v Kartágu) ve svém díle Adversus Praxean (Proti Praxeovi), které se dotýká Trojiční nauky. Toto fenomenální dílo je skutečně prvním pojednáním o tajemství Nejsvětější Trojice v dějinách dogmatické teologie. Tertulián tvrdí, že Bůh je jeden ve třech personách, tj. osobách. Druhým klíčovým výrazem, s nímž Tertulián přišel, je slovo “podstata” s tím, že postavil do protikladu jednotu podstaty a Trojici osob. A to je nesmírně důležité.
A v roce 250 n.l. to napsal Cyprián, odkud to měl? (má to být (ti tři jedno jsou) uvedeno v poznámce Bible Old Latin z roku 157 n.l., což byla jedna z prvních Biblí ze které čerpali později i Valdénští). Takže není v žádném případě pravda, že to vymyslel až Priscillián nebo Anastasius v roce 380 n.l.
A Trail of Evidence
But during this same time, we find mention of 1 John 5:7, from about 200 AD through the 1500s. Here is a useful timeline of references to this verse:
200 AD Tertullian wrote "which three are one" based on the verse in his Against Praxeas, chapter 25.
250 AD Cyprian of Carthage, wrote, "And again, of the Father, Son, and Holy Ghost it is written: "And the three are One" in his On The Lapsed, On the Novatians, (see note for Old Latin)
350 AD Priscillian referred to it [Corpus Scriptorum Ecclesiasticorum Latinorum, Academia Litterarum Vindobonensis, vol. xviii, p. 6.]
350 AD Idacius Clarus referred to it [Patrilogiae Cursus Completus, Series Latina by Migne, vol. 62, col. 359.]
350 AD Athanasius referred to it in his De Incarnatione
398 AD Aurelius Augustine used it to defend Trinitarianism in De Trinitate against the heresy of Sabellianism
415 AD Council of Carthage appealed to 1 John 5:7 when debating the Arian belief (Arians didn't believe in the deity of Jesus Christ)
450-530 AD Several orthodox African writers quoted the verse when defending the doctrine of the Trinity against the gainsaying of the Vandals. These writers are:
A) Vigilius Tapensis in "Three Witnesses in Heaven"
B) Victor Vitensis in his Historia persecutionis [Corpus Scriptorum Ecclesiasticorum Latinorum, Academia Litterarum Vindobonensis, vol. vii, p. 60.]
C) Fulgentius in "The Three Heavenly Witnesses" [Patrilogiae Cursus Completus, Series Latina by Migne, vol. 65, col. 500.]
500 AD Cassiodorus cited it [Patrilogiae Cursus Completus, Series Latina by Migne, vol. 70, col. 1373.]
550 AD Old Latin ms r has it
550 AD The "Speculum" has it [The Speculum is a treatise that contains some good Old Latin scriptures.]
750 AD Wianburgensis referred to it
800 AD Jerome's Vulgate has it [It was not in Jerome's original Vulgate, but was brought in about 800 AD from good Old Latin manuscripts.]
1000s AD miniscule 635 has it
1150 AD minuscule ms 88 in the margin
1300s AD miniscule 629 has it
157-1400 AD Waldensian (that is, Vaudois) Bibles have the verse
1500 AD ms 61 has the verse
Even Nestle's 26th edition Greek New Testament, based upon the corrupt Alexandrian text, admits that these and other important manuscripts have the verse: 221 v.l.; 2318 Vulgate [Claromontanus]; 629; 61; 88; 429 v.l.; 636 v.l.; 918; l; r.
The Vaudois
Now the "Waldensian," or "Vaudois" Bibles stretch from about 157 to the 1400s AD. The fact is, according to John Calvin's successor Theodore Beza, that the Vaudois received the Scriptures from missionaries of Antioch of Syria in the 120s AD and finished translating it into their Latin language by 157 AD. This Bible was passed down from generation, until the Reformation of the 1500s, when the Protestants translated the Vaudois Bible into French, Italian, etc. This Bible carries heavy weight when finding out what God really said. John Wesley and Jonathan Edwards believed, as most of the Reformers, that the Vaudois were the descendants of the true Christians, and that they preserved the Christian faith for the Bible-believing Christians today.
Takže se znovu ptám, odkud tu trojiční vsuvku měli misionáři ze Sýrie v roce 120 n.l. ve svých textech? Dokáže na to někdo odpovědět?