Existuje Boh?

[log]

Uvedom si že keď neexistuje boh nemôže existovať ani satan.

Teoreticky moze, ale prakticky ani ten neexistuje.

[ambassador]

Uvedom si že keď neexistuje boh nemôže existovať ani satan.

Teoreticky moze, ale prakticky ani ten neexistuje.

Logu můžeš vysvětlit tu tvou větu? Jak jsi to myslel? Hlavně to, že prakticky neexistuje! Jak jsi k tomu došel?

[log]

Uvedom si že keď neexistuje boh nemôže existovať ani satan.

Teoreticky moze, ale prakticky ani ten neexistuje.

Logu můžeš vysvětlit tu tvou větu? Jak jsi to myslel? Hlavně to, že prakticky neexistuje! Jak jsi k tomu došel?

Tak ako sa pred zmyslovym poznanim "ukryva" Boh, rovnako sa pred nim "ukryva" aj Satan. Nedaju sa najst. Obidve postavy su len fantaziou ale nie skutocnostou. Vsetky nase myslienky a emocie plynu len z nas samych, z nasich mozgov a nasich tiel. Nevstepuju nam ich ziadne nehmotne fantazijne bytosti.

[Šaňo]

Prečo ľudia potrebujú žiť v nejakom vymyslenom svete advenetizmu, jehovizmu, šintoizmu, hinduizmu, budhizmu. Prečo nemôžeme byť k sebe dobrý bez toho aby sme sa niekomu, niečomu podriaďovali.

[ambassador]

Společenství křesťanů je drobným odkazem svědectví o Bohu. Záleží na praktickém soužití s jinověřícím a sekulárním okolím.

Společenství křesťanů má význam, ale je pravdou, že některá společenství kladou větší břemena na prosté členy. Jádro problému je, že přílišná organizovanost (přeorganizovanost) je na škodu duchovního života. V počátcích křesťanství nebylo nějaké monopolní organizační prvenství.

[Tomáš Plechatýý]

Prečo ľudia potrebujú žiť v nejakom vymyslenom svete advenetizmu, jehovizmu, šintoizmu, hinduizmu, budhizmu. Prečo nemôžeme byť k sebe dobrý bez toho aby sme sa niekomu, niečomu podriaďovali.

Můžeme být k sobě dobří, bez toho abychom se někomu podřizovali. (nějakému ismu). Otázka je jakou k tomu budou mít někteří lidé motivaci.

Ale já osobně si neumím představit smysl života bez existence Boha a nějakého věčného života.
K čemu mi je všechen ten čas tady a všechno co vykonám, jestliže jednou zemřu a nic z toho nezbude, jestliže i všechno co jsem vykonal i všichni lidé kterým pomohu také jednou zemřou a rozpadnou se stejně jako všechno, jestliže prostě nic z toho nepřetrvá a všechno bude zapomenuto a zničeno jednou.

Jak napadlo některé lidi dávno, tak jestliže žijeme jen teĎ a pak už pro nás nic nebude, tak ,,jezme a pijme a užívejme napno cokoliv, protože pak už nic nebude" a to vede k sobeckosti a to vede k tomu, že se lidé k sobě nebudou chovat k sobě jenom dobře.

[log]

Jak napadlo některé lidi dávno, tak jestliže žijeme jen teĎ a pak už pro nás nic nebude, tak ,,jezme a pijme a užívejme napno cokoliv, protože pak už nic nebude" a to vede k sobeckosti a to vede k tomu, že se lidé k sobě nebudou chovat k sobě jenom dobře.

"Nektere lidi" ? No podla zidovskej tradicie to napadlo krala Salamuna. A mal pravdu. Cloveku nezostava nic ine, len si uzit tych niekolko malo dni svojho zivota a ak bude mat stastie, dozicit si jest a pit, dokial nepride koniec.

Videl som teda, že dobré a pekné je: jesť a piť a mať sa dobre pri všetkej svojej námahe, ktorou sa umára (človek) pod slnkom po všetky dni svojho žitia, ktoré mu dal Boh, lebo to mu je údelom. Aj to, že Boh dal niekomu bohatstvo a majetok a dovolil mu jesť z toho a brať podiel i radovať sa za svoju námahu, aj to je Boží dar. Lebo nebude mnoho myslieť na pominuteľné dni svojho života, pretože mu Boh radosťou zamestnával srdce

[Realista]

Věčný život je protimluv. Nekonečné množství času nikdy neuplyne. Život individua probíhá v čase a je časem omezený. Ani bible nezná věčnost ve smyslu ležaté osmičky. Život individua neustále mihotá mezi dvěma póly a je hnán kupředu egem, touhou zachovat status quo. "Spasení" není o věčném životě, kde přetrvává idea "já a ty"... Je to stav mimo všechny protiklady, i protiklad zrození a smrti.

"Kdo by usiloval svůj život zachovat, ztratí jej, a kdo jej ztratí, zachová jej."

Hledat objektivní smysl existence z pozice subjektu je jalové hloubání. Přínosnější je funkční poznání procesů vnějšího i vnitřního světa a to lze učinit jen pečlivou analýzou založenou na pozorování. Postupným rozplétáním přediva vztahů vlastní duševní činnosti... To je počátek sebereflexe, konec pohodlného setrvávání v myšlenkových stereotypech, bludech.

[Šaňo]

Ale já osobně si neumím představit smysl života bez existence Boha a nějakého věčného života.
K čemu mi je všechen ten čas tady a všechno co vykonám, jestliže jednou zemřu a nic z toho nezbude, jestliže i všechno co jsem vykonal i všichni lidé kterým pomohu také jednou zemřou a rozpadnou se stejně jako všechno, jestliže prostě nic z toho nepřetrvá a všechno bude zapomenuto a zničeno jednou. Jak napadlo některé lidi dávno, tak jestliže žijeme jen teĎ a pak už pro nás nic nebude, tak ,,jezme a pijme a užívejme napno cokoliv, protože pak už nic nebude" a to vede k sobeckosti a to vede k tomu, že se lidé k sobě nebudou chovat k sobě jenom dobře.

Niekoho môže neexistencia boha viesť k zodpovednosti a niekoho k nezodpovednosti. Konkrétne mňa pri pomyslení že som tu len raz a finito, tak sa musím správať zodpovedne. Záleží na človeku, génoch, okolnostiach v akých vyrastal a priateloch ktorých mal to všetko nás formuje, vychováva.

[ambassador]

"Neexistence" ležaté osmičky je podobná tvrzení, že vesmír má konečno. Co je za tím konečnem? Smiřme se s tím, že zde na zemi je náš čas ohraničen, ale je zde pozvání do jiné dimenze skrze Ježíše Krista.
I kdybychom sebevíce pozorovali stejně nemůžeme dosáhnout na nedosažitelné. Nedosažitelný je pro nás Bůh. To však neznamená jeho neexistenci. Jediné dvě možnost jsou příroda, která sice nabízí krásný pohled , ale i " pohled zmatku" do našeho pochopení. Druhá možnost je poznání Boha skrze Ježíše Krista, tato možnost je transparentním pohledem na Boha. Není to však pohled na podobu Boha.